Strategie rozvoje školy a komunitní strategie

V současné době je slovo „komunitní“ moderní.

Setkat se s ním můžeme např. ve spojení komunitní škola, komunitní obec, komunitní strategie, komunitně vedený místní rozvoj (ten poslední příklad znají především MAS pod zkratkou CLLD).

Slovo komunitní je odvozeno od slova Komunita (z lat. cum – spolu, mezi sebou a munere – darovat). Označuje společenství lidí, kteří sdílejí určitou oblast – prostor, zájem apod. Komunita je místo, kde člověk může získat emocionální podporu, ocenění a praktickou pomoc v každodenním životě.
Slovo komunita můžeme chápat v různých souvislostech

  • Teritoriální komunita – označuje lidi, kteří žijí na společném území
  • Zájmová komunita – skupina lidí, kteří mají společné zájmy (lidé se stejným etnickým původem, postižením, koníčkem apod.)
  • Komunita sdílející společný problém – například drogově závislí

(zdroj: vzdělávací materiály NSVKŠ, www.nsvks.cz)

Pokud vyjdeme z definice, že komunita je společenství lidí, kteří sdílejí určitou oblast (prostor, zájem), pak komunita školy je společenství lidí, které spojuje prostor školy, zájem o školu. Patří sem všichni zaměstnanci, děti, rodiče, zřizovatel a v závislosti na místních podmínkách další partneři. Je pak logické, že pokud budeme tvořit strategii se všemi těmito skupinami, bude to strategie komunitní.

Výhody komunitního zpracování
Na komunitní strategii je nejdůležitější způsob její tvorby. Výsledky tvorby strategií mohou být na různých školách podobné, např. více škol se rozhodne zlepšit spolupráci s rodiči, zavést nové metody, apod., ale důležité je jak na tento závěr přijdou. To, že si sami přijdou na oblasti, kterým se chtějí věnovat, zajistí, že strategii berou za svou a jsou ochotní se jejími výsledky řídit.
Další výhodou komunitního zpracování je vzájemné sdílení stejných potřeb a cílů se všemi skupinami, vysvětlování různých přístupů, vzájemná komunikace. Objevují se aktivní účastníci, které můžeme využít v dalším rozvoji organizace.

Jak moc je vhodné všechny skupiny zapojit?
Zapojení různých skupin do tvorby strategie je v zásadě možné dvěma způsoby. Jedním ze způsobů je využití anket a dotazníků. Tento způsob je sice lepší než žádné zapojení, je však mnohem méně efektivní než přímý kontakt. Připravujeme se o výhody společného zpracování, popsané výše. Ideálním způsobem je zapojení na společné schůzce (o tom, ve kterých částech tvorby strategie koho zapojit, píšu více v eBooku „Strategie rozvoje školy stručně a jasně“). Kromě již popsaných výhod se při správně vedené skupině projevuje tzv. synergický efekt. Výsledky, které získáme ve skupině, jsou více než výsledky získané od jednotlivých účastníků odděleně. Dochází k vzájemné inspiraci, tvorbě vztahů, sdílení hodnot. To platí pro práci se zaměstnanci, rodiči i žáky.

Asi nikdy se nám nepodaří zapojit a získat pro tvorbu strategie všechny. U zaměstnanců a případně žáků si dokážeme ohlídat účast všech, ale i tak se budou přístupy zúčastněných lišit. Jedna skupina budou nadšení podporovatelé práce na strategii. Druhá skupina bude více méně neutrální, počkají co a jak, a pak se rozhodnou. Musíme počítat i se třetí skupinou, která nebude nikdy zcela spokojená. S tím nic neuděláme. Můžeme však zapracovat na našem přístupu k těmto skupinám. Většinou se příliš zaměřujeme na ty nespokojence, řešíme je a přesvědčujeme, což nás stojí spoustu času a energie s minimálním výsledkem. Jednodušší cesta s jistějším výsledkem je věnovat se prvním dvěma skupinám.

Komentáře

  • Nadpis formuláře

    Text formuláře

  • Kategorie